10.07 - Standa Kraus

4. část seriálu:
"Bitva"

Žamberk večer před bitvou.


Příprava.


Bojové stroje protivníků.


Vyhlášení výsledků.


Vyhlídkový let pro Lukyho, Martina a Dana


Trosky

Do Žamberka jsme přijeli skoro poslední, na Dana prostě nemáme, ten jezdí vždycky mezi posledníma. Major Pirx tvrdí, že při startu muší foukat vítr do zad. Já zase tvrdím, že kdybych to na závody neměl alespoň 220km, tak na ně nepojedem.

Takže jdem nato! Sestavit stroje, zavrčet motorem, a co se to stalo? My nestartujem v prvním heatu jako skoro pokaždé? To je nějaký divný. Jdeme na start až ve čtvrtém heatu, no co alespoň skouknem soupeře.

Lítá se v pohodě. První kolo, žádná srážka, seků tak akorát, jenom Mára se nějak urval, nebo co, tři seky, povídal, že to jindy nanaseká za celej rok. Jen to přistání v prvním kole, někdo zavelel přistávat z leva do prava /povětru !/ všichni poslechli, jedna hvězda za druhou. Milan se při hvezdě odrazil 1m vysoko a kořistní Hurricane je na odpis do šrotu. 

Druhé kolo ani neví kdo pronesl tu krásnou větu:"Hele ješte žádnej kill". To neměl říkat, deset vteřin před koncem heatu te známej zvuk - křummp a žluťas se poroučí k zemi. 

Povídal jsem Lukymu, máš nasekáno drž se dole. No nic, ve Šturmoviku není přijímač, rychle přestrojit a šup do třetího kola, koukám občas to sebou trochu škubne, no snad to Luky dolítá, motor ale nejde, Luky musí dolů, plouží se při zemi. Chvíli se honí s podobně postiženým strojem, zkouší mu useknout stuhu, ale letí moc pomalu. Tak dlouho se honili až najednou plesk, křídlo o křídlo, jedno letadlo hledá krtka, Luky letí dál. Ještě dvě kolečka při zemi. Přijímač zklamal a po záškubu těsně nad zemí další krtek. 

Docela malér, měli jsme dvě letadla a teď máme dvoje trosky. Takové horko mi dlouho nebylo, vteřiňák, purex /díky Petře - vrátím/ izolepa, ani nebyl čas letadlo zaletět. Výsledková listina už byla na tabuli, ale nebyl čas se zajít podívat, třeba jsem spravoval s Lukym zbytečně. Poslouchám vyhlášení finále. Když slyším šestého v pořadí, tak si říkám, tak balíme. Docela šok, do finále jdeme z prvního místa! Rychle doopravovat  šturmovika jehož motor nešel opravit, tak jsme rychle udělali parazita - motor ze žluťase putuje do šturmoviku. Zbyl čas tak akorát zavrčet motorem, sakra co je, nejde natankovat, chybka instalace. máme nádrž obráceně. Křídla dolů nádrž otočit, raději vyměňuji krystal v přijímači. 

Start! Sakra to byl adrenalin, šturmovik jede jako brus. Takhle v životě nelítal. Tři seky, povídám Lukymu jdi dolů, než jsem domyslel, přiletí bílý mezek a máme kus křídla fuč, zbyla jen půlka výškovky, a motor ochutnal hlínu jako krtek.

To už docela naštve. Ze dvou letadel zrušit tři. To na bednu nebude.

Vyhlášení výsledků je tady, Lukyho jméno pořád neslyším. Další šok, první místo, to jsme ani náhodou nečekali, krátká domluva s Danem a Martinem, bylo to jak velká cena F1, šampus stříká na diváky a všechny okolo, prostě paráda.

Kombaťáci jsou prostě prima parta.

Škoda,že Luky musí do práce, a tak se balíme a jedem domů.
Eletrika v neděli už bude bez nás, škoda je to po klasickém combatu správná švanda. Snad příště. Jak to vypadá po moc pěkné bitvě u nás v dílně, nepotřebuje komentář.viz foto.

Tata Kraus. COMBAT !!!!!!